Femdom ilustrátoři: Sardax

Zaznamenali jsme pozitivní ohlasy na obrázky doplňující články na našem webu. Proto přicházíme se sérií příspěvků, ve kterých se postupně budeme věnovat nejvýznamějším ilustrátorům femdom tématiky.

Nemůžeme začít jinak než nekorunovaným králem femdom kresby. Už řadu desetiletí (!) produkuje díla vysoké kvality, stál u samotných počátků femdom scény a dnes je žijící legendou a vzorem pro mladé umělce. Tvoří pod pseudonymem Sardax.

Odkud pochází? Kdysi jsem měl bundu se štítkem s názvem Sardar - jednoho dne jsem ho přečetl jako Sardax, což mi evokovalo spojení se sardonickým, sarkastickým, chlípným Victorienem Sardou (francouzský dramatik a autor Tosky) a komiksovým výtvarníkem Crepaxem. Bylo to dokonalé a utkvělo mi to v paměti.

Sardax

V současnosti již důstojný kmet (narozen v roce 1951) působí v Londýně. Za počátky své femdom fascinace považuje obrázky v tehdejších časopisech. Ať už šlo přímo o vzácné femdom publikace nebo článek v mainstreamovém magazínu kritizující "pokleslé" filmové dílo Mondo Keyhole (1966) doprovozený šťavnatou fotografií.

Na začátku osmdesátých let sem tam vytvořil kresbu, aby uspokojil svoje vnitřní fantazie. Z koníčku se však časem stala profese. Pracoval pro fetišistické časopisy a záhy po rozšíření internetu se podílel na několika online projektech. Sám vyzdvihuje zejména spolupráci s humiliatrix.com:

Téměř každý týden jsem pro ně nakreslil jeden obrázek, což mi pomohlo zdokonalit se v digitální tvorbě a vyvinout metodu kolorování liniových kreseb pomocí počítačových malířských technik.

Jako své vzory uvádí japonského kreslíře Harukawa Namio a britského umělce Johna Willieho či Franz von Bayrose a Chéri Hérouara.

Takto popisuje techniku vzniku kresby:

Mnoho mých klasických obrazů bylo namalováno akvarelem a doplněno trvalým bílým kvašem a černou indickou tuší. Používal jsem různé papíry, ale obvykle hladký papír lisovaný za tepla napnutý na dřevěnou desku.
Mnoho fantazií a příběhů jsem na papír nejprve nakreslil tuší – to je umělecké dílo samo o sobě – a pak naskenoval a vybarvil pomocí Painteru a Photoshopu.

Inspirace

V hlavě prý nosí stovky nápadů a fantazií, tvůrčím blokem tak rozhodně netrpí. Při kresbě využívá jak živé či neživé modely, tak i fotky, film nebo si vystačí pouze s představivostí. Většinou jde o kombinaci – díky svým zkušenostem zvládá anatomicky přesnou kresbu a tak mu fotografie či film slouží spíše jako úvodní inspirace, kterou následně dále rozvíjí.

V sadomasochismu by měl být silný fantazijní prvek, ale bohužel je to příliš často svět zažitých klišé - žalář, hrad. Věřím, že kresby vás mohou přenést na místa, kam fotografie nikdy nemohou. Mé prostředí může zahrnovat tropický deštný prales, alpskou scénu, řecké údolí, římský nebo viktoriánský interiér; nebo může být tak úplně mimo, že vůbec nepatří do žádné konkrétní časové nebo prostorové kontinuity.

Vždy se snažím vdechnout žánru kousek fantazie. Pokud se přistihnete, že zíváte pokaždé, když se prokousáváte souborem podobných obrázků zobrazujících kobky nebo obývací pokoje, soucítím s vámi. Sám to cítím.

Ve svých kresbách zobrazuje femdom svět, kde jsou muži redukováni na zoufalé služebníky. Jedním ze silných prvků, který Sardaxovy kresby odlišuje od ostatních, je umění vyobrazit vnitřní spalující touhu, ponížení a oddanost mužských postav. Mnohdy mu k tomu stačí výraz tváře či pozice těla – okamžitě cítíme hloubku znázorněných emocí.

Publikace a současnost

Sardax ilustroval mnoho knih. Za svoje opus magnum však považuje vlastní překlad knihy Venus in Furs autora Leopolda von Sacher-Masocha z němčiny do angličtiny. Knihu obohatil o třicet detailních kreseb. Pracoval na ní přes deset let.